kozel
Z Wikislovníku
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
podstatné jméno (1)[editovat]
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
kozel
|
kozli / kozlové
|
genitiv
|
kozla
|
kozlů
|
dativ
|
kozlu / kozlovi
|
kozlům
|
akuzativ
|
kozla
|
kozly
|
vokativ
|
kozle
|
kozli / kozlové
|
lokál
|
kozlu / kozlovi
|
kozlech
|
instrumentál
|
kozlem
|
kozly
|
- samec kozy
- Nunváři miškují kozly obvykle v raném věku.
- (myslivecký slang) samec divoké kozy nebo kozorožce
- Kozel vedl stádo k remízku
- rohatý (v obvyklých ustálených spojeních, namísto slůvek čert, ďas, šlak a podobně)
—
—
- (nářečně) cap, pukl, puk, košut, prk [1]
podstatné jméno (2)[editovat]
pád \ číslo
|
jednotné
|
množné
|
nominativ
|
kozel
|
kozly
|
genitiv
|
kozla
|
kozlů
|
dativ
|
kozlu
|
kozlům
|
akuzativ
|
kozla
|
kozly
|
vokativ
|
kozle
|
kozly
|
lokál
|
kozlu
|
kozlech
|
instrumentál
|
kozlem
|
kozly
|
- druh podstavců
- Pro rychlé ruční řezání dřeva je potřeba kozel.
- (slangově, v zemědělství) druh sušáku na seno
- kozelec
- zásobní vzduchový měch u dud
- (slangově, v dopravě) vzduchové měchy u nákladních vozidel
- pušky srovnané do jehlanu
- (ve zbožíznalství) velkopopovický kozel; značka piva z pivovaru ve Velkých Popovicích
- Vychutnej si svého kozla.
—
—
—
—
—
—
—
- ↑ Český jazykový atlas. Díl 3. Praha : Academia, 1999. ISBN 80-200-0654-0. Heslo „kozel“, s. 461-462.
- Rozcestník Kozel ve Wikipedii