werktuig
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
nizozemština[editovat]
výslovnost[editovat]
etymologie[editovat]
Kompozitum složené ze základů werken ― jet, jezdit (které z předpokládaného pragermánského *spilōną) a tuig ― věc, cajk, které přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *teugą či *tiugiją. Srovnej zejména německé Werkzeug ― nástroj, dále také např. anglické toy.
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
- slovesné
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | werktuig | werktuigen |
význam[editovat]
synonyma[editovat]
související[editovat]
- werktuigbouwkundige (strojní inženýr)
- boerenwerktuig, landbouwwerktuig (zemědělský)
- werktuiglijk
- werken (pracovat)
- vliegtuig (letadlo)
- werktuigje (nářadíčko, nádobíčko)
- rijtuig (vagón, vozidlo)
- speeltuig (hračka, prolézačka, dovádědlo)
- vaartuig (plavidlo)
- zintuig (čidlo; smyslový orgán)
- voertuig (vozidlo)
- folterwerktuig (mučící nástroj)