valchař
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [valxar̝̊]
dělení[editovat]
- val-chař
varianty[editovat]
podstatné jméno (1)[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | valchař | valchaři |
genitiv | valchaře | valchařů |
dativ | valchaři / valchařovi | valchařům |
akuzativ | valchaře | valchaře |
vokativ | valchaři | valchaři |
lokál | valchaři / valchařovi | valchařích |
instrumentál | valchařem | valchaři |
význam[editovat]
související[editovat]
podstatné jméno (2)[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | valchař | valchaři |
genitiv | valchaře | valchařů |
dativ | valchaři / valchařovi | valchařům |
akuzativ | valchaře | valchaře |
vokativ | valchaři | valchaři |
lokál | valchaři / valchařovi | valchařích |
instrumentál | valchařem | valchaři |
význam[editovat]
- (hanlivě) profesionální karetní hráč, obvykle falešný
- Nehraj s nimi. Jsou to valchaři. (...) Mají cinknuté karty.[1]
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ VANĚČEK, František. Deník chartisty aneb Stalo se v kraji zvykem. 1. vyd. Praha : Primus, 1990. 133 s. ISBN 80-900078-0-5. S. 12.