roztřídit

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]

dělení

[editovat]
  • roz-tří-dit

sloveso

[editovat]
  • dokonavé
  • tranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
budoucí čas roztřídím roztřídíš roztřídí roztřídíme roztřídíte roztřídí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
roztřiď roztřiďme roztřiďte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné roztřídil roztřídila roztřídilo roztřídili roztřídily roztřídila
trpné roztříděn roztříděna roztříděno roztříděni roztříděny roztříděna
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
minulý roztřídiv roztřídivši roztřídivše

význam

[editovat]
  1. rozdělit do skupin podle odlišných vlastností

překlady

[editovat]
  1. rozdělit podle vlastností

synonyma

[editovat]
  1. rozčlenit, klasifikovat

antonyma

[editovat]
  1. smíchat, promíchat, sloučit

související

[editovat]

poznámky

[editovat]