neť
Možná hledáte net.
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈnɛc]
dělení[editovat]
- neť
etymologie[editovat]
Původně novotvar neti (genitiv neteře po vzoru máti bez mateře) od Václava Hanky. Inspiroval se cirkevněslovanským нетии (synovec). To je z praslovanského *netьjь a to zase patrně přechýlením z původnějšího praslovanského tvaru *neti (neteř). Z praslovanštiny také srbochorvatské varianty nećak (synovec) a nećaka (neteř)[1] a varianty v dalších slovanských jazycích.
Praslovanský základ vychází z indoevropského *neptī- (vnučka, neteř), přes které je příbuzné například s německým Nichte, staroanglickým nift, velšským nith (vše neteř) nebo s latinským neptis (vnučka). Indoevropské *neptī- je přechýlením z *nepot- (vnuk, potomek), to je z *ne-pot- (kdo nemá moc), nebo z *neu̯ o-pot- (nový pán).[1]
Z latinského neptis je lidové latinské *neptia, z něho potom přes francouzštinu anglické niece (obojí neteř).[1]
Z indoevropského základu *nepot- vychází také latinské nepos (vnuk, potomek) a z něj italské starší nepote (vnuk, synovec). Odtud potom asi v 15. století italské nepotismo ve spojení s chováním některých tehdejších papežů, které se rozšířilo do ostatních evropských jazyků včetně češtiny (nepotismus).[2]
varianty[editovat]
- (neutrálně) (k významu [1]) neteř
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | neť | neti / neteře |
| genitiv | neti / neteře[3] | netí / neteří |
| dativ | neti / neteři | netím / neteřím |
| akuzativ | neť / neteř | neti / neteře |
| vokativ | neti / neteři | neti / neteře |
| lokál | neti / neteři | netích / neteřích |
| instrumentál | netí / neteří | neťmi / neteřemi |
význam[editovat]
- (zastarale, řidčeji)[4] (knižně)[3] neteř; dcera sestry nebo bratra
- Měliť do něho býti uvedeni tři noví hosté: páter Vavřinec, jeho neť Klárka a starý, poctivý Brunián.[5]
- (zastarale, okazionalismus, přeneseně, knižně) příbuzný[6]
- Saranče to nábožná, neť kobylky to zkázné.[7]
poznámky[editovat]
- ↑ 1,0 1,1 1,2 REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „neteř“, s. 427-428.
- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „nepotismus“, s. 426.
- ↑ 3,0 3,1 Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2024-05-27]. Heslo neteř.
- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957, [cit. 2024-05-27]. Heslo neteř.
- ↑ Josef Jiří Stankovský: Vlastencové z Boudy
- ↑ Příruční slovník jazyka českého a kartotéka lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český Akademie věd České republiky, [cit. 2020-12-18]. Karta neť.
- ↑ Eliška Krásnohorská: Bajky velkých