držba

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈdr̩ʒba]

dělení

[editovat]
  • drž-ba

podstatné jméno

[editovat]
  • rod ženský

skloňování

[editovat]
pád \ číslo jednotné množné
nominativ držba držby
genitiv držby držeb
dativ držbě držbám
akuzativ držbu držby
vokativ držbo držby
lokál držbě držbách
instrumentál držbou držbami

význam

[editovat]
  1. stav faktického ovládání věci s úmyslem vykonávat toto právo pro sebe
    • Držbu lze nabýt bezprostředně tím, že se jí držitel ujme svou mocí. Bezprostředně se držba nabývá v rozsahu, v jakém se jí držitel skutečně ujal.[1]
    • Držbu lze nabýt odvozeně tím, že dosavadní držitel převede svou držbu na nového držitele, nebo tím, že se nový držitel ujme držby jako právní nástupce dosavadního držitele. Odvozeně se nabývá držba v rozsahu, v jakém ji měl dosavadní držitel a v jakém ji na nového držitele převedl.[2]

antonyma

[editovat]
  1. zadržení, detence

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. Občanský zákoník, § 990, odst. 1
  2. Občanský zákoník, § 990, odst. 2