bučet

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ˈbʊt͡ʃɛt]

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas bučím bučíš bučí bučíme bučíte bučí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
buč bučme bučte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné bučel bučela bučelo bučeli bučely bučela
trpné bučen bučena bučeno bučeni bučeny bučena
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný buče bučíc bučíce

význam

[editovat]
  1. (o dobytku) vydat pro krávu charakteristický hluboký bučivý zvuk

překlady

[editovat]

související

[editovat]