čučet

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [t͡ʃʊt͡ʃɛt]

dělení

[editovat]
  • ču-čet

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní

varianty

[editovat]

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas čučím čučíš čučí čučíme čučíte čučí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
čuč čučme čučte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné čučel čučela čučelo čučeli čučely čučela
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný čuče čučíc čučíce

význam

[editovat]
  1. (v obecném jazyce, expresivně) (čučet na + akuzativ) dívat se (zpravidla upřeně, vyjeveně, zvědavě nebo hloupě)
  2. (v obecném jazyce, expresivně) nečinně zůstávat na místě

překlady

[editovat]
  1. dívat se

synonyma

[editovat]
  1. civět, čumět, čubrnět, (neutrálně) dívat se, hledět, koukat
  2. zevlovat, okounět, dřepět

poznámky

[editovat]