testamentum

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

latina

[editovat]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední (neutrum)
  • 2. deklinace (o-kmeny)

skloňování

[editovat]
Substantivum singulár plurál
nominativ testāmentum testāmenta
genitiv testāmentī testāmentōrum
dativ testāmentō testāmentīs
akuzativ testāmentum testāmenta
vokativ testāmentum testāmenta
ablativ testāmentō testāmentīs

význam

[editovat]
  1. závěť, kšaft, testament
    • Hinc sicae, hinc venena, hinc falsa testamenta nascuntur – odtud pak se rodí úkladné vraždy nožem i jedem, odtud pochází falšování závětí[1]
  2. smlouva, dohoda, úmluva
    • qui dicebas in corde tuo „in caelum conscendam, super astra Dei exaltabo solium meum, sedebo in monte testamenti in lateribus aquilonis..“ – A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu...“[2]
    • et David et omnis domus Israhel ducebant arcam testamenti Domini in iubilo et in clangore bucinae – David a všechen izraelský dům vystupovali s Hospodinovu schránou <úmluvy>, za ryčného troubení polnic.[3]
  3. jedna ze dvou základních částí Bible, „zákon, smlouva“
    • Vetus Testamentum – Starý Zákon
    • hic est enim sanguis meus novi testamenti qui pro multis effunditur in remissionem peccatorum – toto je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů.[4]

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. M. T. Cicero, De officiis, kniha 3., kapit. 8, paragraf 36
  2. Starý zákon, Izajáš 14, 15
  3. Starý zákon, Druhá Samuelova, kapit.6, verš 15
  4. Nový zákon, Matoušovo evangelium, kapit. 28, v. 26