stånd

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

švédština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [stɔnːd]

podstatné jméno

[editovat]
  • rod střední

skloňování

[editovat]
Substantivum (i) singulár plurál
neurč. urč. neurč. urč.
nominativ stånd ståndet stånd stånden
genitiv stånds ståndets stånds ståndens

význam

[editovat]
  1. stav, postavení
  2. úroveň
  3. stánek
  4. ztopoření, erekce
    • Han fick stånd. – Postavil se mu.