odmítaje

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština[editovat]

výslovnost[editovat]

  • IPA: [ɔdmiːtajɛ]

dělení[editovat]

  • od-mí-ta-je

sloveso[editovat]

  • nedokonavé

význam[editovat]

  1. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa odmítat
    • Herder, „velekněz čistého člověčenství“, prohlašuje národy za přirozené orgány člověčenstva, odmítaje zároveň státy jako orgány „umělé“.[1]

související[editovat]

poznámky[editovat]

  1. MASARYK, Tomáš Garrigue. Nová Evropa : stanovisko slovanské. II. vyd. Praha : Gustav Dubský, [1921]. Kapitola 6. Národnostní cit a idea.