obrlajtnant
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɔbr̩lajtnant]
etymologie[editovat]
Z německého Oberleutnant. Tvořeno předponou obr- (z německého ober – nad) a názvu hodnosti lajtnant – poručík.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod mužský životný
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | obrlajtnant | obrlajtnanti |
genitiv | obrlajtnanta | obrlajtnantů |
dativ | obrlajtnantu / obrlajtnantovi | obrlajtnantům |
akuzativ | obrlajtnanta | obrlajtnanty |
vokativ | obrlajtnante | obrlajtnanti |
lokál | obrlajtnantu / obrlajtnantovi | obrlajtnantech |
instrumentál | obrlajtnantem | obrlajtnanty |
význam[editovat]
- (zastarale, hovorově) nadporučík
- Švejk zasalutoval a ozval se: „Poslušně hlásím, pane obrlajtnant, že na mě svalili, že jsem zastavil vlak.“[2]
poznámky[editovat]
- ↑ Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971, [cit. 2012-12-20]. Heslo obr-.
- ↑ Jaroslav Hašek: Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války