mrť
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [ˈmr̩c]
dělení
[editovat]- mrť
etymologie
[editovat]Z praslovanského *mъrtъ od *merti („mřít“).[1]
podstatné jméno
[editovat]- rod ženský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | mrť | mrti / mrtě |
| genitiv | mrti / mrtě | mrtí |
| dativ | mrti | mrtím |
| akuzativ | mrť | mrti / mrtě |
| vokativ | mrti | mrti / mrtě |
| lokál | mrti | mrtích |
| instrumentál | mrtí | mrtěmi |
význam
[editovat]- (v lesnictví) odumřelé tlející jehličí a listí, lesní humus, lesní stelivo
- (v zemědělství) neúrodná vrstva půdy pod ornicí
- (přeneseně) velmi malé množství, kousek
- V tomto domě mu nepatří ani mrť.
- (přeneseně, expresivně, v plurálu) velké množství[2] (viz též příslovce mrtě)
- Jsou toho mrtě.
překlady
[editovat]- —
- —
- —
související
[editovat]fráze a idiomy
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „mrť“, s. 394.
- ↑ NOVÁKOVÁ, Markéta. Koncept Množství v ruské a české frazeologii. Olomouc, 2012. 65 s. Bakalářská. Filozofická fakulta Univerzity Palackého. Vedoucí práce Ludmila Stěpanova. s. 42. . Dostupné online.