mindž
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
romština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [mɪndʒ]
dělení[editovat]
- mindž
etymologie[editovat]
Pravděpodobně vychází z (nedoloženého) indoárijského kořene *Hmáyźʰas, který z předpokládaného praindoevropského *h₃meyǵʰ-, obou označujících močení. Takto pak příbuzné např. se sanskrtským मेह — moč či latinským slovesem mingĕre — močit. Tedy orgán či část těla, kterou se močí.
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
Substantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | mindž | mindža |
vokativ | mindžije | mindžale |
akuzativ | mindž | mindža |
dativ | mindžake | mindženge |
lokativ | mindžate | mindžende |
instrumentál | mindžaha | mindženca |
ablativ | mindžatar | mindžendar |
genitiv | mindžakero mindžakeri mindžakere |
mindžengero mindžengeri mindžengere |