kravička

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkravɪt͡ʃka]

dělení

• kra-vič-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kravička	kravičky
genitiv	kravičky	kraviček
dativ	kravičce	kravičkám
akuzativ	kravičku	kravičky
vokativ	kravičko	kravičky
lokál	kravičce	kravičkách
instrumentál	kravičkou	kravičkami

význam

1. (zdrobněle) kráva
   • Klekání stád se rozptyluje dědinou a dozvání, netopýr klikatým letem se vydává za mouchami po stopách stáda, dobrý večer, gazdo; z chléva se táhlým bučením ozývá kravička.
   • Kozičky a kravičky, beránci a ovečky tancovali a skákali, slepice kdákaly a kačeny štěbetaly, s rybičkami se honily.