dobrodruh

čeština

výslovnost

• IPA: [dɔbrɔdrʊx]

dělení

• do-b-ro-druh

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	dobrodruh	dobrodruzi / dobrodruhové
genitiv	dobrodruha	dobrodruhů
dativ	dobrodruhu / dobrodruhovi	dobrodruhům
akuzativ	dobrodruha	dobrodruhy
vokativ	dobrodruhu / dobrodruhovi	dobrodruzi / dobrodruhové
lokál	dobrodruhu	dobrodruzích
instrumentál	dobrodruhem	dobrodruhy

význam

1. člověk, který vyhledává dobrodružství

překlady

1. člověk vyhledávající dobrodružství

   • angličtina: adventurer
   • francouzština: aventurier m
   • němčina: Abenteurer m

související

• dobrodružný
• dobrodružka
• dobrodružství

poznámky

• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2013-08-15]. Heslo dobrodruh.