dědictví
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ɟɛɟɪt͡stviː]
dělení[editovat]
- dě-dic-tví
podstatné jméno[editovat]
- rod střední
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | dědictví | dědictví |
genitiv | dědictví | dědictví |
dativ | dědictví | dědictvím |
akuzativ | dědictví | dědictví |
vokativ | dědictví | dědictví |
lokál | dědictví | dědictvích |
instrumentál | dědictvím | dědictvími |
význam[editovat]
- hmotné i nehmotné statky, které zůstanou po zemřelé osobě
- Při pohřbu plakali a chválili zemřelého do nebe. Naříkali, že mu Pán Bůh delšího věku nedopřál, neboť byl prý to muž dobrého srdce. Ale už nemohli se dočkati, aby bylo po pohřbu a aby mohli se o dědictví dělit.[1]
překlady[editovat]
- statek zůstalý po zemřelém
- angličtina: inheritance, heritage
- francouzština: héritage m
- hornolužická srbština: herbstwo s
- němčina: Erbe s, Erbschaft ž
- polština: dziedzictwo s
- slovenština: dedičstvo s
- španělština: herencia ž
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ František Sláma: Slezské pohádky a pověsti