šumět

Z Wikislovníku
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

čeština

[editovat]

výslovnost

[editovat]
  • IPA: [ʃʊmɲɛt]

dělení

[editovat]
  • šu-mět

sloveso

[editovat]
  • nedokonavé
  • intranzitivní

časování

[editovat]
Oznamovací způsob
osoba číslo jednotné číslo množné
1. 2. 3. 1. 2. 3.
přítomný čas šumím šumíš šumí šumíme šumíte šumějí / šumí
Rozkazovací způsob
osoba číslo
jednotné
číslo množné
2. 1. 2.
šuměj / šum šumějme / šumme šumějte / šumte
Příčestí
rod číslo jednotné číslo množné
mužský životný
i neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský neživotný
a ženský
střední
činné šuměl šuměla šumělo šuměli šuměly šuměla
Přechodníky
rod číslo jednotné číslo množné
mužský ženský
střední
mužský
ženský
střední
přítomný šuměje / šumě šumějíc / šumíc šumějíce / šumíce

význam

[editovat]
  1. vydávat monotónní zvuk bez specifické výšky tónu
    • Dnem i nocí to tam bručelo a bzučelo, šumělo a hučelo jako v úlu nebo jako u nějakého jezu.[1]

překlady

[editovat]
  1. vydávat monotónní nespecifický zvuk

synonyma

[editovat]
  1. ševelit, šelestit, hučet

související

[editovat]

poznámky

[editovat]
  1. LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 214.