říkanka
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
čeština[editovat]
výslovnost[editovat]
- IPA: [ˈr̝iː.kaŋ.ka]
dělení[editovat]
- ří-kan-ka
varianty[editovat]
- (dříve) říkánka
etymologie[editovat]
Od infinitivního kmene z říkat nebo prezentivních kmenů a přípony -nka, případně od příčestí trpného říkáno a přípony -ka.[1]
podstatné jméno[editovat]
- rod ženský
skloňování[editovat]
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | říkanka | říkanky |
genitiv | říkanky | říkanek |
dativ | říkance | říkankám |
akuzativ | říkanku | říkanky |
vokativ | říkanko | říkanky |
lokál | říkance | říkankách |
instrumentál | říkankou | říkankami |
význam[editovat]
- jednoduchá skladbička určená k odříkávání, zpravidla lidového původu a rytmicky skládaná, rýmovaná, často bez obsahového smyslu
- To vám, děti, když jsem byl ještě docela maličký kluk, moje babička mě naučila takovou říkanku. Ta vám znala písniček a říkanek, takové dnes už ani nikdo neví.[2]
překlady[editovat]
- jednoduchá lidová básnička
- angličtina: rhyme
- francouzština: ritournelle ž, comptine ž
- ruština: скороговорка ž, (posměšná) дразнилка ž
- slovenština: riekanka ž
synonyma[editovat]
- říkadlo, (řidčeji) říkačka, (rozpočítávací) rozpočítávadlo, (rýmovaná) rýmovačka
související[editovat]
poznámky[editovat]
- ↑ ŠIMANDL, Josef, ed. Slovník afixů užívaných v češtině. Praha : Karolinum, [cit. 2023-02-04]. Heslo -enka/-ěnka.
- ↑ Povídejme si, děti, Josef Čapek, 1959